Tachovský zámek

Tachovský zámek stojí na místě původního středověkého hradu. Svoji současnou podobu získal na přelomu 18. a 19. století, kdy ho tady nechal vystavět nový majitel tachovského panství Josef Mikuláš Windischgrätz v tehdy moderním klasicistním stylu. Této šlechtické rodině zámek patřil až do 30. let 20. století. Poté přešel do vlastnictví československého státu. Ten zde původně plánoval zřízení státních úřadu, k čemuž však kvůli 2. světové válce nedošlo. Za války v zámku sídlil lazaret a také vojsko. Těsně po válce zde byli soustředění tachovští Němci určení k odsunu.

Poté přišla nejhorší etapa v historii zámku. Bývalá šlechtická rezidence sloužila od r. 1947 jako sýpka, skladiště, prodejna nábytku atd. Stavebně se o budovu nikdo nestaral, na konci 60. let byla celá budova v dezolátním stavu. Dokonce již bylo naplánováno, že se zbourá. Na nátlak veřejného mínění a díky tzv. dědkostroji – tzn. nadšencům vysloužilým řemeslníkům byla demolice odvolána a v roce 1969 započala postupná záchrana celého objektu. Ta trvala až do r. 1983.

Už v době úprav bylo rozhodnuto, že jedno křídlo se změní na Městský národní výbor a druhé křídlo bude sídlem tehdejší Lidové školy umění – dnes základní umělecká škola, která zde působí dodnes.

Městský národní výbor později městský úřad působil na zámku až do r. 2012. Poté bylo rozhodnuto o zpřístupnění bývalého sídla úřadu turistům a návštěvníkům, ke kterému došlo v prosinci r. 2014.

V přízemí zámku byla instalována stálá expozice, která se věnuje historii města Tachova a také historii samotného hradu a poté zámku. Na zpřístupnění tachovského zámku co nejširšímu spektru návštěvníků byl při přípravě celého projektu kladen opravdu velký důraz.

V prvním patře se nachází zámecký okruh evokující život 3 generací tachovských Windischgrätzů v 19. a na začátku 20. století. Návštěvníci projdou zámeckou kaplí, žlutým salónem, dvěma menšími místnostmi, které se nacházejí vedle nejreprezentativnější místnosti zámku tzv. obřadní místnosti- dříve přijímací salon. Tato místnost vyniká překrásnými empírovými štukateriemi. Dále pak zámecký okruh pokračuje knihovnou/pracovnou, loveckou chodbou a zámeckou jídelnou. Do zámeckého okruhu se podařilo navrátit a vystavit celou řadu původního vybavení – exponátů, které se zde v minulosti skutečně nacházely a patřily knížecímu rodu Windischgrätzů.

V dalších dvou patrech se po celý rok konají krátkodobé výstavy.

Zámek slouží i pro zázemí svatebních obřadů, vítání občánků, koncerty atd. Pro tyto účely je již řadu let využívána obřadní místnost.