Česká Ves

Česká Ves, jejíž rozlehlé katastrální území o rozloze 1 137 ha sousedí se státní hranicí u hornofalckého Georgenbergu, zanikla bez viditelných zbytků stejně jako osady České Nové Domky a Stoupa, které v její blízkosti stávaly.

První zmínky o vsi založené na vymýcených lesních pasekách se objevují po roce 1625, kdy poddaní žádali tachovskou vrchnost o možnost mýcení lesa a stavění obydlí. Pod názvem Böhmischdorf se ves vyskytuje poprvé v roce 1685. Tento název, který připomínal, že se jednalo o ves založenou německými osadníky na českém území, si obec udržela až do zániku po roce 1945. V roce 1930 tu v 88 domech žilo 624 obyvatel, z toho přímo v České Vsi stálo 24 domů a žilo 125 obyvatel.

Z hlediska historie i dochovaných pozůstatků jsou oproti zcela zaniklé České Vsi mnohem zajímavější zbytky průmyslových provozů – brusíren a leštíren tabulového skla. Na Huťském potoce mezi bývalou Novou Knížecí Hutí a státní hranicí, tedy na katastru České Vsi, pracovalo v minulosti asi 10 těchto provozů. Mezi nejzajímavější a ty, z nichž se zachovaly viditelné zbytky, patří Anenská brusírna (Anna Schleif), ta byla také zapojena do Sklářské naučné stezky, jež byla obnovena a nově vyznačena v roce 2015. Pod ní rovněž na trase sklářské stezky ležela Arnoštova leštírna (Ernest Polier) zvaná také Nový provoz (Neuwerk). V budově tohoto zničeného provozu zůstal v destrukci zasypán unikátní leštírenský stroj, o jehož odhalení a prezentaci se dlouhá leta uvažovalo. K jeho celkovému odkrytí a zastřešení odhalené části budovy došlo až v důsledku přípravy Sklářské stezky. Při úpravě a výzkumu leštírny v roce 2013 bylo zjištěno, že pod přízemím, na němž stojí leštírenský stroj, je zachována celá strojovna s transmisemi a ozubenými koly, která tento stroj poháněla, což atraktivitu této technické památky výrazně umocnilo.

V roce 2013 tu proběhl Den Českého lesa, v roce 2014 byl na náklady Lesů České republiky – Lesy Přimda a s přispěních CHKO Český les vybudován nad odhaleným strojem přístřešek, který jej má chránit před povětrnostními vlivy. V dubnu 2015 byla sklářská stezka spolu s Arnoštovou leštírnou otevřena a předána veřejnosti. Tím se turistický potenciál místa mnohonásobně zvýšil. Nehledě na turistické využití je zařízení Arnoštovy leštírny zcela unikátní technickou památkou, která nemá v Čechách obdoby. Posledním z desítky sklářských provozů je Malovcův podnik (Malowetzwerk) pojmenovaný po majitelích panství Waldheim (Zahájí), kteří před rokem 1830 tuto brusírnu skla založili. V blízkosti zříceniny se nachází betonový most s nápisem datovaný do roku 1936.

Vzdálenost od:

Praha - 182 km
Rozvadov - 16,6 km
Regensburg - 97 km

Chybí vám tu něco?