Pavlův Studenec

Rozlehlá obec s roztroušenou zástavbou stávala při staré obchodní stezce nazývané Zlatá cesta – dnes silnice směřují z Tachova do Bärnau.

Pavlův Studenec byl nejlidnatější obcí tachovské části Českého lesa. Rozkládal se západně od Tachova při státní hranici naproti německému Bärnau. Katastrální území obce o rozloze 3058 ha patřilo k největším v kraji a rozkládalo se od Zlatého Potoka až k Hraničné. Na tomto území žilo v roce 1943 celkem 1451 obyvatel, dnes tu nestojí ani jediný trvale obydlený příbytek.

V těsné blízkosti pozdější obce procházela tzv. Zlatá cesta směřující z Prahy do Norimberka. Právě tudy jezdíval do říše císař Karel IV., stejně tak se tudy ubíral mistr Jan Hus při své poslední cestě do Kostnice. Dnes se z komunikace, po níž vedla Zlatá cesta, stává kulturní spojnice mezi českým Tachovem a hornofalckým Bärnau. Procházejí tudy ve výročích historických událostí krojované průvody a při cestě jsou zasazovány historické pamětní kameny, které se vztahují k různým tématům a postavám česko-bavorských dějin.

První příbytek, usedlost panského lovčího, založili v místech budoucí vsi majitelé tachovského panství v roce 1681. V roce 1713 tu stálo 17 domů, které si poddaní postavili s dovolením vrchnosti. Zástavba byla až do 1. poloviny 19. století převážně dřevěná, tvořily ji samoty založené na půdorysu uzavřených dvorců, tak jak je známe z Chebska, ale v mnohem chudším provedení. Ve 2. polovině 19. století tu zdomácněla výroba perleťových knoflíků a soustružení dřevěných výrobků. V průběhu 1. poloviny 20. století tady vyrostly výletní restaurace a obec se pomalu měnila v turistické letovisko. V roce 1930 stálo jen v samotném Pavlově Studenci 166 domů, v nichž žilo 924 Němců, 29 Čechoslováků a 5 cizozemců.

Jádrem osídlení Pavlova Studence, které se skládalo ze samot nebo skupin několika usedlostí, býval Přední Pavlův Studenec (Vorderpaulusbrunn) položený blíže silnice do Bärnau. V jeho středu stával kostel Povýšení svatého Kříže vybudovaný v roce 1835 z prostředků Náboženského fondu. V roce 1855 byla při kostele zřízena fara a krátce nato i škola. Při silnici byl vystavěn celní úřad uváděný od roku 1777, jeho starou budovu nahradila v roce 1923 budova nové celnice zbořené po roce 1945.

Nejlidnatější a zřejmě i historicky nejstarší částí obce byl Zadní Pavlův Studenec (Hinterpaulusbrunn) situovaný jižně od popsaného jádra obce. V jeho středu se nacházel mlýn čp. 37, který je připomínán od poloviny 18. století.
Poválečné dějiny obce se začaly psát 1. května 1945, kdy na Pavlův Studenec zaútočila americká armáda, vyhořelo nejméně 10 usedlostí. S hromadnými demolicemi opuštěných domů, které ležely často přímo na hranici, bylo započato v roce 1949. V roce 1977 byly odstřeleny zříceniny kostela a zbořeny poslední domy. Roku 1991 byla opět zprovozněna silnice Tachov – Bärnau a otevřen hraniční přechod.

Areál zaniklého Pavlova Studence je rozlehlý a pro všechny, kteří by tu chtěli hledat zbytky jednotlivých budov nevděčný, neboť jejich demolici tu byla v 50. letech 20. století věnována zvláštní pozornost. Marně bychom tu hledali i zbytky kostela, fary, školy, několika hospod, mlýnů, soustružen perleti a dalších provozoven. Česko-německý projekt, jehož výsledkem by mělo být odhalení a prezentování pozůstatků zbořeného kostela Povýšení svatého Kříže, oddálila pandemie coronaviru. Jedinou viditelnou památkou, která dnes Pavlův Studenec připomíná, je místní hřbitůvek položený v prostoru zaniklé osady Pomezná s několika desítkami náhrobníků a turistické informační tabule u Böttgerova sloupu.

 

Prohlídky zaniklou obcí Pavlův Studenec nabízí Historický park Bärnau-Tachov.
Kontaktní osoba: Mgr. Petra Musilová Seidlová - petra.musilova@geschichtspark.de

Služby v okolí

Občerstvení