Žebrácký Žďár

Žebrácký Žďár se rozkládal na pastvinách a při okrajích lesa v údolích, kterými protékají Mrtvý a Kateřinský potok. Osada složená z jednotlivých usedlostí a skupinek chalup získala své jméno po nedalekých Žebrácích.

Nejstarší stavbou budoucí vsi byla panská myslivna, kterou tu dal v roce 1734 vystavět Adam Filip, hrabě Losy. Není proto divu, že prvním dítětem narozeným v právě vznikajícím Žebráckém Žďáru, byl v roce 1735 syn hajného Andrease Schiffla jménem Johann. Z počátku se samotě říkalo jen Brand-Zďár. K rychlému rozvoji vsi dochází po roce 1779. V tomto roce dostalo 13 hospodářů od vrchnosti povolení na stavbu chalup, které vyrostly v tzv. Zadních Domcích (Hinterhäuseln). Další chalupy stávaly ještě v tzv. Horním Žďáru nebo v Totenbachflur, který získal své jméno po Mrtvém potoce. K Žebráckému Žďáru náležely i domky v samotě Fuchsloch vzdálené 3 km od středu vsi a další samoty označené pomístními názvy.

Roční nájem chalupy tu stál poddané 2 zlaté, v roce 1868 si domkáři koupili domky do soukromého vlastnictví. Místní jednotřídní škola čítala někdy až 86 žáků. Vyučování zpočátku probíhalo střídavě v jednotlivých usedlostech. Učitel Mergl někdy dokonce vyučoval u svých dýmajících milířů na okraji lesa. V roce 1902 se tu v chalupě čp. 14 narodil budoucí kněz a regionální historik Dr. Franz Schuster, který sepsal poslední vlastivědu tachovského okresu. V roce 1930 stálo v Žebráckém Žďáru 27 usedlostí, v nichž žilo 149 obyvatel německé národnosti a 5 Čechoslováků. Také zde byly po roce 1945 všechny vysídlené budovy ukryté v lesních tišinách a hlubokých údolích potoků zbořeny.

Jedinou viditelnou památkou na Žebrácký Žďár je pomník obětem 1. světové války. Stojí na jižním okraji zaniklé vsi při cestě, která odbočuje ze silnice Nové Domky – Hošťka a směřuje k severu na Žebráky. Obelisk se jmény padlých tu byl postaven v roce 1924 a v letech 1993–1994 bývalými obyvateli vsi upraven do současné podoby.

Turisticky zajímavá, ale špatně průchodná, je cesta údolím Kateřinského potoka. Na jejím počátku stojí zříceniny mlýna Goglmühle založeného mezi roky 1555–1587 a položeného v místech, kde lesní silnička do Žebráků překonává tok Kateřinského potoka. Po proudu potoka je možné navštívit místa, kde kdysi pracovala Horní leštírna a kousek od ní i Dolní leštírna, jejíž zříceniny jsou dobře rozpoznatelné. Oba provozy založil kolem roku 1802 Václav Koller, majitel sklárny ve Střebli. Další zříceniny vodních provozů jsou dohledatelné i v jiných částech Kateřinského potoka.