Kolm

Dnes je již málo tak tichých a opuštěných míst jako je Kolm ukrytý v hlubokých lesích 4 km jižně od Lesné. Původně zde jako na mnoha místech Českého lesa pracovala sklárna, později ji nahradil panský dvůr, lesovna, pohodnice (=mrchoviště, místo pro likvidaci zdechlých zvířat) a kaskáda rybníků. Dnes sem přiláká občasné zájemce přírodovědná stezka, jejímž hlavním aktérem je bobr.

Na panství Lesná (Schönwald) pracovaly v minulosti 2 sklárny, z nichž ta starší byla založena v místech pozdějšího Kolmu. Po zániku kolmské sklárny ji nahradila Schönwaldská huť založená 2 km západně od Kolmu. Nejstarší zmínka o sklárně pracující na panství Lesná se vztahuje k letům 1559–1560. Z ní se dozvídáme, že skleněné čočky do oken tachovského kostela dodávala právě skelná huť u Lesné. Na konci 16. století byla sklárna v nájmu skelmistrů z rodu Lorenzů. Německý název lokality Kolm – Kulm – vznikl pravděpodobně od českého názvu blízkého kopce Chlum. Podle německého historika Blobnera se Kolm objevuje v pramenech již roku 1523 pod názvem Kyjovice.

Rozhodující pro historii místa je zápis z roku 1722, který se zmiňuje o tom, že v Kolmu stávala před padesáti lety sklárna, na jejímž místě byl zřízen panský dvůr se čtyřmi rustikálními chalupami. Od poloviny 19. století byla chudá políčka i pastviny kolem dvora opět plánovitě zalesněny. V roce 1860 tu dala vrchnost z Lesné – rytíři Schirntingárové – založit oboru pro vysokou zvěř. Podle statistik žilo v oboře až 160 kusů vysoké zvěře, především jelenů. Rozvoj kolmského lesního revíru pokračoval i po roce 1909, když Schirntingáry nahradili Dobřenští z Dobřenic, kteří zámek v Lesné obývali až do odsunu v roce 1946. Poslední majitel panství Jan Dobřenský se věnoval především chovu ryb a počet rybníků na velkostatku zvýšil na 47. Každoročně tak putovalo z kolmských nádrží a rybníků kolem Lesné do blízkého i vzdálenějšího okolí na 70 000 kusů prstružího plodu.

Na konci 2. světové války se okolí Kolmu stalo úkrytem werwolfů, kteří tu vybudovali bunkry, do nichž uložili munici. Zbraně odhozené a ukryté ustupujícími Němci tu byly nacházeny ještě v 90. letech 20. století.

Po roce 1945 byl chátrající dvůr opuštěn a rozpadl se, dnes z něj zbývají jen romantické zříceniny. Při troše hledání tu můžeme objevit i poměrně zachovalé ruiny panské hájovny a pohodnice. Nedaleko zříceniny dvora na místě, kde se větví cesty do Kolmu a na Schönwaldskou huť, stojí malá zděná kaple Panny Marie Lurdské, postavená v roce 1890 na náklady majitelky velkostatku Lesná Berty Schirntingárové. Poslední pobožnost se v kapli připomínající lurdskou jeskyni konala v roce 1946. Vodní hladiny několika rybníků propůjčují místu zvláštní zadumané kouzlo.

 

Chybí vám tu něco?