Víska či spíše samota Skláře stávala na úpatí nejvyššího vrcholu tachovské části Českého lesa Havranu (894,1 m n. m.), dříve Rabenberg nebo Großer Rabenberg. Do roku 1989 se lokalita nacházela za elektronickou signální stěnou v zakázaném hraničním pásmu. Také v místech Sklářů stávala nejdříve sklárna. Založil ji snad v místech staršího osídlení skelmistr ze sousedního Zlatého Potoka Jan Kašpar Lenk, do provozu byla uvedena dne 1. června 1793. Zároveň bylo Lenkovi povoleno vystavět u nové sklárny 2 domy pro 8 dřevorubců, kteří měli zpracovávat dřevo pro vytápění pecí. Místní sklárna pracovala jen do roku 1839. Sommerova topografie tu k roku 1838 připomíná sklárnu a při ní dominikální vísku s pěti chalupami a 105 obyvateli. V roce 1930 tu stála již jen hájovna a dům dřevorubců, v nichž žilo 8 obyvatel.
I z této zapomenuté samoty skryté uprostřed hlubokých lesů museli po roce 1945 její němečtí obyvatelé odejít. Na lesní mýtině se v 50. letech 20. století zabydlela rota PS, která tu stála až do roku 1985, poté byl prostor Sklářů využíván jako vojenská střelnice s terasovitě umístěnými kolejnicemi, po nichž se pohybovaly terče. Střelby tu probíhaly až do roku 1989.
Dnes tu již téměř všechny stopy lidské činnosti vymizely. Na poslední vojenskou epizodu Sklářů upomíná jen silnice vybudovaná z betonových panelů, která nás přivede na vrchol Havranu. Zde byla mezi roky 1967–1972 vystavěna kovová konstrukce vojenské hlásky na základně 8 x 8 m dosahující původně celkové výšky 46 m (dnes 25 m). Věž sloužila za bývalého režimu jako stanoviště radiotechnického průzkumu Zpravodajské správy Československé lidové armády. Tomuto účelu sloužila až do 80. let 20. století, v roce 1992 byla vojáky definitivně opuštěna.
V roce 1993 nabízela armáda nepotřebný objekt k prodeji za více než 28 milionů korun, zájemce se pochopitelně nenašel, a tak se jej chystala v roce 2009 odstranit. Nakonec se ale zpustlé stavby ujal Klub vojenské historie a sportu Tachov, který ji rekonstruoval a zřídil z ní rozhlednu s volně přístupnou výstavkou týkající se přechodů přes železnou oponu. Rozhledna je od roku 2014 otevřená a volně přístupná. Z jejího ochozu se otevírají pohledy na Český les i přilehlou krajinu Horní Falce. Turistické značení přivede návštěvníky tohoto zapadlého koutu Českého lesa přes pěší hraniční přechod Křížový Kámen – Kreuzstein do Německa. Cestu oživují informační tabule s přírodovědnou tematikou.
