Obec Bohuslav, položená mezi zalesněnými kopci v drsné krajině, kde se i na jaře dlouho drží sníh, stávala při silnici z Labuti do Hošťky. Mezi zaniklými lokalitami Českého lesa patřila k nejstarším, byla založena již při středověké kolonizaci pohraničního hvozdu. Založení vsi bývá spojováno s Bohuslavem I. ze Švamberka a na Boru (1251–1310), který je od roku 1272 uváděn jako purkrabí na nedalekém královském hradě Přimda. Nejstarší zprávy o vsi, v níž již stával kostel, se vztahují k roku 1352. Společně se sousední Hošťkou je Bohuslav v roce 1482 uváděna mezi čtrnácti vesnicemi přimdských Chodů.
Roku 1596 bylo započato s rozprodejem královského panství spadajícího pod hrad Přimdu. Bohuslav se poté stala součástí panství Tachov, od něhož byla v roce 1664 odprodána a připojena k Velkým Dvorcům. V roce 1890 tu již stálo 60 domů a žilo 388 osadníků. Bohuslav byla ryze zemědělskou obcí, pěstovalo se tu žito, oves, brambory a len. Ve vsi pracovalo několik zručných kameníků, po nichž se do současnosti dochovaly drobné kamenné památky – křížky a boží muka. V roce 1930 stálo v Bohuslavi 45 domů, v nichž žilo 228 obyvatel německé národnosti.
Nejvýznamnější stavbou a zároveň dominantou obce býval kostel svatého Martina, který dle písemných zpráv existoval již v roce 1352. V 17. století byl barokně přestavěn a roku 1861 rozšířen o věž, poté, co byla ta stará pro špatný stav stržena. Dne 1. května 1945 byl kostel a značná část vesnické zástavby poškozena při přestřelce mezi americkou armádou a německou jednotkou SS. V Bohuslavi tehdy vyhořelo nejméně 22 usedlostí, mnohdy i s ustájeným dobytkem. Kostel, který byl zprvu demolice ušetřen a využíván jako skladiště, zasáhl v roce 1963 blesk, poté byl do základů zbořen. Fara a škola, které stály v jeho blízkosti, byly jako většina usedlostí ve vsi demolovány již dříve. Zdevastován byl i hřbitov, který je dnes ve vzrostlém náletu sotva rozeznatelný.
Vypálená obec byla sice částečně dosídlena, ale v roce 1950 byl katastr Bohuslavi přidělen vojenské správě včetně všech stojících domů, z nichž některé byly nově opraveny, a bouraček. Vojáci vybudovali na planině nad vsí rozlehlou tankovou střelnici, která byla využívána až do roku 1989. Při té příležitosti byly zlikvidovány poslední zříceniny domů i kostela.
Místem, kde ves stávala, se klikatí silnice, po jejíchž stranách se v hromadách vyvrácených kmenů a náletové zeleně ukrývají poslední zbytky zdiva bohuslavských usedlostí. Kostel, fara i škola zanikly bez viditelných stop. V areálu vsi stojí 2 opravené historické památníky. Jedná se o sokl sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1745, vytvořený místním kameníkem Johannem Frischem. Teprve před nedávnem byl skupinou nadšenců z Tachova rekonstruován druhý památník s reliéfem svatého Jiří z roku 1878, který připomíná tragickou smrt Georga Müllera. Okolí památníku je upraveno k posezení a odpočinku.
