Pavlův Studenec

Rozlehlá obec s roztroušenou zástavbou stávala při staré obchodní stezce nazývané Zlatá cesta – dnes silnice směřují z Tachova do Bärnau.

Kolonizaci této části pohraničního hvozdu v podstatě zahájil v roce 1503 držitel tachovského panství Jindřich z Gutštejna, který se v tzv. Landshutské válce stal i správcem německého městečka Bärnau a jeho obyvatelům povolil těžbu dřeva a pasení dobytka na české straně hranice. Dle německých badatelů byla první stavbou v Pavlově Studenci usedlost panského lovčího, kterou tu vybudovali majitelé tachovského panství v roce 1681. V roce 1713 tu stálo již 17 usedlostí. Ve 2. polovině 19. století v tomto chudém kraji zdomácněla výroba perleťových knoflíků a výrobků soustružených ze dřeva. Do roku 1930 stoupl počet usedlostí na 166 a počet obyvatel na 958, z toho 29 Čechů. V roce 1943 žilo na katastru Pavlova Studence 1 451 obyvatel.

Všechny domy v obci i přilehlých osadách byly zbořeny v 50. letech 20. století při budování zakázaného hraničního pásma a nedochovaly se po nich téměř žádné stopy. Zbořen byl i kostel Povýšení Svatého Kříže z roku 1835, jehož věž byla využívána jako opevněná hláska Pohraniční stráže.

Na bývalý život v těchto místech upomíná jen hřbitov upravený místními rodáky a tzv. Böttgerův památník. Jedná se o sloup s nápisem upomínající na dokončení silnice mezi Pavlovým Studencem a Zahájím, který tu byl vztyčen v roce 1893. Josef Böttger byl starostou Okresu Tachov a výstavbu silnice prosadil. Před nedávnem byl sloup restaurován na náklady Obecního úřadu Branka.

Služby v okolí

Chybí vám tu něco?